Göteborgs Symfoniker
Program
- Bedřich Smetana: Håkon Jarl op. 16
- Fryderyk Chopin: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 e moll op. 11
- Béla Bartók: Koncert pro orchestr
Interpreti
- Göteborgs Symfoniker
- Santtu-Matias Rouvali - dirigent
- Jan Lisiecki - klavír
Göteborg – švédské město, jehož hudební tvář spoluutvářel v 60. letech 19. století také český skladatel Bedřich Smetana (1824–1884). Dnes tu sídlí Göteborský symfonický orchestr (Göteborgs Symfoniker), jedno z nejlepších a nejzajímavějších skandinávských orchestrálních uskupení, jehož umělecké kvality formovala řada zcela mimořádných dirigentských osobností: Neeme Järvi (1982–2004), Gustavo Dudamel (2007–2012), Kent Nagano (2013–2019) nebo Christoph Eschenbach (2019–2022). Těleso, které se může pyšnit titulem Švédský národní orchestr, v roce 2025 oslaví 120 let od svého založení. Má za sebou účinkování na BBC Proms, na Salcburském a Lucernském festivalu, ve vídeňském Musikvereinu i ve slavné Carnegie Hall v New Yorku. Na Pražském jaru se představí v českém debutu pod taktovkou svého šéfdirigenta Santtu-Matiase Rouvaliho. Společně uvedou třetí z tzv. Švédských symfonických básní Bedřicha Smetany Håkon Jarl inspirovanou životem norského krále Haakona Sigurdssona, Klavírní koncert č. 1 Fryderyka Chopina (1810–1849) plný romantického patosu, elegance i hluboké melancholie a večer završí provedením jednoho z nejzásadnějších děl 20. století – spektakulárního Koncertu pro orchestr maďarského skladatele Bély Bartóka(1881–1945). Ten v rukách „kouzelníka s hůlkou“, jak se občas Rouvalimu přezdívá, slibuje strhující ohňostroj rytmů a barev. Magnetem koncertu je pak jistě i sólista, jeden z nejuznávanějších interpretů děl Fryderyka Chopina, kanadský klavírista s polskými kořeny Jan Lisiecki.
Devětatřicetiletý Santtu-Matias Rouvali je představitelem silné finské dirigentské školy. Žák Leifa Segerstama a Hannu Lintu vystudoval původně hru na bicí nástroje, což mu umožnilo vyzkoušet si vedle klasiky též hard rock či jazz. Tato zkušenost mu dala nejen úžasnou nezávislost pravé a levé ruky, ale i nevídaný dar pronikat hluboko do rytmické struktury skladeb. Dnes patří Rouvali jednoznačně mezi nejvyhledávanější dirigenty své generace. Šéfdirigentem Göteborského symfonického orchestru se stal v jednatřiceti letech v roce 2017, od doku 2023 je také hlavním dirigentem londýnského Philharmonia Orchestra. K tomu pravidelně spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry včetně Newyorských a Berlínských filharmoniků či Královského orchestru Concertgebouw. „Rouvaliho nápaditá, často velkolepě působivá muzikalita je jedinečná, byť zažíváme éru mnoha pozoruhodných mladých dirigentů,“ napsaly o něm Los Angeles Times, když ve svých třiceti letech poprvé řídil abonentní koncert Losangeleské filharmonie ve Walt Disney Concert Hall. Umění sympatického, usměvavého Fina, který se svou rodinou hospodaří na čtrnácti hektarech lesa, rybaří, relaxuje v sauně a navzdory svému mládí nefiguruje na žádné sociální síti, by jistě nemělo uniknout pozornosti žádného lovce netradičních hudebních zážitků.
Když v roce 2023 zařadil britský Gramophone nahrávku Chopinových Etud v podání Jana Lisieckého mezi padesát nejlepších chopinovských alb historie, ocitl se mladý klavírista znenadání v sousedství takových velikánů jako Martha Argerich, Arthur Rubinstein či Murray Perahia. „Lisiecki nám na prvním místě předkládá básně v tónech a až poté cvičnou etudu, jeho technika je stejně tak nenucená jako flexibilní a přesná,“ chválil prestižní britský časopis Lisieckého hru. The New York Times zase vyzdvihly umělcovu „čistotu, lyriku a inteligenci“. Lisiecki je skutečný fenomén. V pouhých devětadvaceti letech má za sebou spolupráci s největšími světovými dirigenty včetně Claudia Abbada, Antonia Pappana, Yannicka Nézet-Séguina či Manfreda Honecka. Již v patnácti letech podepsal exkluzivní smlouvu s vydavatelstvím Deutsche Grammophon. Když v roce 2019 podruhé vystoupil na Pražském jaru, nadchl publikum i odbornou kritiku. „Vše, co hraje, zní neobyčejně upřímně, Lisieckému věříme každý tón, každou frázi, a hlavně: jeho viditelné potěšení ze hry se přenáší i na posluchače,“ napsal o jeho vystoupení časopis Harmonie. Návrat tohoto historicky nejmladšího držitele Gramophone Young Artist Award na Pražské jaro, a navíc s koncertem, jehož druhou větu Chopin popsal jako „milovanou krajinu, jež v duši vyvolává krásné vzpomínky – například na krásnou, měsícem ozářenou jarní noc“, slibuje mimořádný zážitek.
