Koncert vítěze
Program
- Trygve Madsen: Trio pro housle, lesní roh a klavír op. 110
- Wolfgang Amadeus Mozart: Kvintet pro lesní roh, housle, dvě violy a violoncello Es dur KV 407
- Johannes Brahms: Trio pro klavír, housle a lesní roh Es dur op. 40
Interpreti
- Zhicheng Jin - lesní roh
- Bennewitzovo kvarteto
- Jakub Fišer - housle, viola
- Štěpán Ježek - housle
- Jiří Pinkas - viola
- Štěpán Doležal - violoncello
- Miroslav Sekera - klavír
Koncert vítěze hornové soutěže Pražské jaro 2024 Zhicheng Jina spojí hudbu tří odlišných stylových období se zajímavým vhledem do norské hudby, navíc v atraktivním prostředí Národního technického muzea a se skvělými českými hudebníky.
Název koncertu sice může vyvolat vzpomínku na nedávno proběhlé olympijské hry, nicméně jde o již tradiční festivalový koncert vítěze Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. V oboru lesní roh se jím v roce 2024 stal teprve sedmnáctiletý čínský hornista Zhicheng Jin, jenž zvítězil v konkurenci 53 soutěžících z 11 zemí světa. Na Pražském jaru 2025 se představí ve dvou projektech: 21. května se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK v atraktivním Schumannově Koncertním kusu pro čtyři lesní rohy a orchestr a 19. května v komorním programu společně s elitními zástupci české hudební scény: klavíristou Miroslavem Sekerou a Bennewitzovým kvartetem, jež od svého vítězství v prestižní soutěži v japonské Ósace v roce 2005 pravidelně hostuje v nejvýznamnějších koncertních sálech světa. V sezoně 2024–2025 se komorní soubor vrátí například do londýnské Wigmore Hall nebo Konzerthausu ve Vídni a chystá velké turné po Spojených státech amerických. Společně s Zhicheng Jinem provedou mimořádně půvabnou skladbu Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791), ve které se primárius souboru Jakub Fišer netradičně zhostí partu violy. Coby houslista pak vystoupí v hudbě Johannesa Brahmse (1833–1897) a norského soudobého autora Trygveho Madsena (* 1940), jenž velmi rád a často vnáší do svých skladeb humor a inspiraci jazzem.
Mozartův Kvintet pro lesní roh, housle, dvě violy a violoncello Es dur je první skladbou, kterou proslulý autor zkomponoval pro svého přítele, hornistu Josepha Leutgeba. Seznámili se v Salcburku, kde Leutgeb působil do roku 1770 v kapele arcibiskupa Sigismunda Grafa Schrattenbacha. Stejně jako Mozart odešel i Leutgeb později do Vídně, kde si vedle své umělecké činnosti otevřel na předměstí Vídně malý obchůdek se sýry, aby doplnil rodinný rozpočet. Mozartův kvintet je tak krásný a hudebně bohatý, že je přirovnáván k malému hornovému koncertu. Netradiční složení smyčcového kvarteta se dvěma violami dodává dílu vřelost a barevně se díky tomu přibližuje témbru lesního rohu. Dílo bylo dokončeno v roce 1782 a znalci opery v něm jistě rozpoznají ozvěny motivů z Mozartova singspielu Únos ze serailu.
Trio pro klavír, housle a lesní roh Es dur Johannesa Brahmse je podle skladatelova životopisce Maxe Kalbecka žalozpěvem za skladatelovu zesnulou matku. Žena, které v dětství Brahms údajně hrál na lesní roh lidové písně, zemřela v zimě roku 1865 dříve, než se s ní stačil její milovaný syn rozloučit. Podmanivě krásné komorní dílo vzniklo v Baden-Badenu, v pokoji, „který ze tří stran vyhlíží na temné zalesněné hory, na cesty vinoucí se po nich nahoru a dolů a na pěkné domy“. Zajímavostí je, že skladba je napsána nikoliv pro ventilový lesní roh, ale stále ještě pro přirozený lesní roh. Dílo tak kompozičně vychází z dispozic tohoto nástroje.
Norský skladatel Trygve Madsen je proslulý zejména tvorbou pro dechové nástroje, přičemž skladby pro lesní roh v ní zaujímají výsostné postavení. Autor, který psal například pro Norskou národní operu, se nechává pro své kompozice inspirovat velikány Dmitrijem Šostakovičem nebo Mauricem Ravelem, ale také jazzovými interprety, zejména klavíristy Errollem Garnerem a Oscarem Petersonem. Jeho hudba zazní na Pražském jaru vůbec poprvé, a to pod aeroplány Národního technického muzea.
