Koncert se uskuteční bez obecenstva v sále.
Přímý přenos koncertu, stejně jako dvou desítek dalších, můžete bezplatně zhlédnout na našem webu.
„V době vysokoškolských studií jsem díky mámě, která tehdy pracovala v hudební agentuře Obecního domu, měl na dlouhou dobu půjčený klíč od primátorské lóže ve Smetanově síni. Tam jsem často chodíval patřičně neoblečený, sám lehával na podlaze a velice uvolněn a napůl snící poslouchával ty krásné koncerty Pražského jara. Uplynulo přes padesát let a já se dozvídám, že bych měl sám na festivalu zvučného jména letos zahrát. Co se za to půl století událo se mnou i mojí muzikou?
Kapela Jazz Q oslaví brzy 55 let svého dlouhého hudebního života. Koncertovala po celém světě, vyhrála mnoho festivalů a vydala desítky dnes již kultovních alb, z nichž kupříkladu Elegie z roku 1977 získaly významné uznání anglické publicistiky za osmou nejvlivnější desku minulého století. S přestávkou v osmdesátých letech, kdy jsem více nahrával a psal filmovou hudbu, vydáváme alba dál, poslední je Amulet z roku 2020. Zdá se také, že instrumentální koncertní kvarteto hrající plnokrevný jazzrock je dnes snad jediným v Evropě, které se soustředí na tento žánr.
Náhoda koncem osmdesátých let mne přivedla ke stěžejnímu setkání s Američanem Tonym Ackermanem, který tehdy v Praze studoval novou vážnou hudbu. Po letech experimentů s elektrickým jazzrockem přišel Tony s konceptem ryze akustického zvuku, ať už v duu se mnou, nebo v triu s íránsko-iráckým perkusionistou Imramem Musou Zangim. Tato formace má na kontě tisíce koncertů a 16 alb (poslední Letopis z roku 2019) i celou řadu nahrávek pro film.
Doufám, že náš koncert na Pražském jaru vám dá ochutnat naši muziku z obou světů.“
Martin Kratochvíl
Skupina Jazz Q Martina Kratochvíla patřila od svého založení v r. 1967 ke kultovním zjevům na české i evropské hudební scéně. Od jazzových počátků a vítězství na řadě evropských festivalů (San Sebastián, Zürich, Wrocław, Přerov ad.) přešla kolem r. 1972 s příchodem Luboše Andršta a anglické zpěvačky Joan Duggan k podstatně rockovějšímu žánru. Po několik let suplovala, snad díky svému politicky imunnímu jménu, i scénu čistě rockovou v době, kdy masivní čistky a zákazy postihly slavné rockové kapely jako Blue Effect nebo Flamengo. V té době (cca 1972–75) skupina hojně koncertovala, objela mnohokrát celou Evropu a hlavně Československo a stala se generačním pojmem. Koncerty Jazz Q se staly symbolem vzdoru proti komunistickému režimu, k jehož erozi skupina jistě významnou měrou přispěla. I po mnohých zákazech a šikanách vydržela koncertovat až zhruba do r. 1987.