Listy důvěrné

Leoši Janáčkovi vstoupila v posledních jedenácti letech do života „múza“ Kamila Stösslová. Janáček potřeboval inspiraci a ta se kromě Kamilina portrétu na jeho psacím stole živila hlavně fantazií. Korespondence bylo při sporadických setkání obou – manželstvím vázaných – přátel to jediné, co Janáčkův vztah ke Kamile udržovalo v ustavičné intenzitě. Jeho dopisy jsou vášnivé, plné naděje na setkání a společně strávené dny; ty z období půl roku před skladatelovou smrtí tvoří linii dnešního pořadu.