Zpět na program

London Symphony Orchestra

Program

  • Hector Berlioz: Korzár, předehra op. 21
  • Karol Szymanowski: Koncert pro housle a orchestr č. 1 op. 35
  • Richard Strauss: Život hrdinův, symfonická báseň op. 40

Interpreti

  • London Symphony Orchestra
  • Sir Antonio Pappano - dirigent
  • Lisa Batiashvili - housle
950 - 3100
29 5 2025
Čtvrtek 20.00

Již po prvním veřejném vystoupení Londýnského symfonického orchestru (London Symphony Orchestra, LSO) v roce 1904 psaly britské Timesy o „velkolepém zvuku a nezapomenutelném dojmu z koncertu“. Od té doby se toto prestižní londýnské symfonické těleso, jež si získalo miliony fanoušků nejen díky koncertům, ale rovněž soundtrackům k filmovým trhákům Hvězdné války, Statečné srdce, Notting Hill nebo Harry Potter, vypracovalo pod uměleckým vedením osobností jako André Previn, Claudio Abbado, Michael Tilson Thomas nebo sir Simon Rattle do absolutní světové špičky mezi nejlepší orchestry světa. Na Pražském jaru vystoupil LSO poprvé v roce 1965 se sirem Georgem Soltim a naposledy v roce 2005, kdy se sirem Colinem Davisem festival Smetanovou Mou vlastí zahájil. Do Prahy se tak vrací po dvaceti letech a představí tu s novým šéfdirigentem sirem Antoniem Pappanem program spojující hudbu Hectora Berlioze, Karola Szymanowského a Richarda Strausse. Sólistkou večera bude hvězdná Lisa Batiashvili, houslistka „s čistým, nádherným tónem a skvělou technikou,“ jak popsaly její hru The New York Times. „Mám to štěstí, že jsem s Lisou Batiashvili spolupracoval při mnoha příležitostech,“ říká Pappano. „Ať hraje cokoliv, od Čajkovského po Sibelia, od Szymanowského po Bartóka, vnese do všeho, čeho se dotkne, vášeň, fantazii a zářivý zvuk.“

Koncert zahájí virtuózní předehra Korzár, ve které se nechal francouzský skladatel Hector Berlioz (1803–1869) inspirovat stejnojmennou básní anglického romantika lorda Byrona. První polovina večera pak vyvrcholí provedením Houslového koncertu č. 1 klasika polské hudby Karola Szymanowského (1882–1937). „Zvuk je tak magický, že lidi úplně ohromil,“ napsal hned po premiéře díla v roce 1922 Szymanowski svému příteli, houslistovi Pawełu Kochańskému. Instrumentačně nesmírně barevná skladba, plná „tajemné magie, smyslných vůní noci, ptačích trylků, touhy a bolesti, návalů extáze, vznešené něhy a erotické smyslnosti,“ prozrazuje vlivy Richarda Strausse, Clauda Debussyho a Maurice Ravela. Současně je bytostně osobní a silnou výpovědí. „Vypráví o lásce a bolesti muže, který musel popřít své city k jinému muži, protože v jeho době takovou lásku odsuzovali lidé i zákon,“ uvádí sólistka večera Lisa Batiashvili. „Hudba tančí mezi erotikou a lítostí, mezi snovým světem a hořkou skutečností. Navíc neustále úžasně překvapuje, protože ne vždy víte, co očekávat. Je to tak romantické a tak krásné dílo, v mnoha ohledech velice smyslné. Zpívá o lidské křehkosti, něze a lásce a samozřejmě i o zoufalství,“ dodává rodačka z Tbilisi, která našla druhý domov Německu. Jedna z nejvyhledávanějších umělkyň současnosti pravidelně spolupracuje s nejlepšími světovými dirigenty a orchestry. Jen v loňské sezoně byla rezidenční umělkyní Berlínských filharmoniků a vystupovala s dirigenty jako Kirill Petrenko, Daniel Barenboim, Zubin Mehta či Esa-Pekka Salonen. Szymanowského koncert natočila též na CD pro prestižní vydavatelství Deutsche Grammophon po boku Philadelphia Orchestra a dirigenta Yannicka Nézeta-Seguina. Po provedení s Bostonským symfonickým orchestrem a Andrisem Nelsonsem neváhal kritik z Boston Classical Review napsat, že šlo o „vrchol večera.“

Londýnský symfonický orchestr zakončí svůj pražskojarní večer symfonickou básní Život hrdinův Richarda Strausse (1864–1949). „Pro orchestr je to dílo velmi důležité, autobiografické, které vypráví nejen o skladateli, ale také o jeho ženě a do jisté míry i o jejich domácnosti,“ říká o díle Antonio Pappano, který do Prahy přijede v závěru své první sezony na pozici šéfdirigenta LSO. Má za sebou dvacet dva let na postu hudebního ředitele Královské opery Covent Garden a pyšní se také titulem emeritního hudebního ředitele Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia z Říma, se kterým exceloval na Pražském jaru 2015. „Manželka je vykreslena prostřednictvím houslového sóla koncertního mistra. Je to velmi neobvyklá postava – rozmarná, složitá a sentimentální, ale mají se moc rádi,“ přibližuje dále skladbu Pappano. „Podobně jako pro Mahlera je i pro Strausse v návaznosti na Wagnera důležité zachytit hrdinu překonávajícího překážky, ať jsou jakékoliv. Straussův Život hrdiny tak zobrazuje nejrůznější boje. Máme tu dokonce hudební scénu, ve které ošklivé zvuky orchestru znázorňují dobové kritiky, kteří kousají, zraňují a svými názory způsobují umělcům šrámy. A Strauss se tím samozřejmě baví.“ Skladba zcela ve stylu pozdního romantismu vyžaduje obrovské obsazení orchestru, mimo jiné osm lesních rohů, pět trubek, bohatou sekci bicích nástrojů a přes šedesát smyčců. LSO – jeden z nejočekávanějších orchestrů Pražského jara 2025 – se představí 29. května ve Smetanově síni Obecního domu v plné síle a lesku!