MATINÉ V KLÁŠTEŘE
Hra čerstvého držitele ceny Jiřího Bělohlávka Viléma Vlčka poutá technickou suverenitou, emocionální hloubkou i promyšlenou koncepcí. Na svém prvním pražskojarním koncertě nás spolu s klavíristou Denisem Linnikem pozve do Anežského kláštera, kde propojí hudbu 19., 20. i 21. století v programu plném fantazie a příběhů.
Program
- Leoš Janáček: Pohádka pro violoncello a klavír
- Robert Schumann: Fantazijní kusy op. 73
- Thomas Demenga: Efeu
- Benjamin Britten: Sonáta pro violoncello a klavír C dur op. 65
Interpreti
- Vilém Vlček - violoncello
- Denis Linnik - klavír
Ač je Vilém Vlček stále ještě studentem Hudební akademie v Bazileji, má za sebou už řadu impozantních úspěchů. Pražský rodák, který v roce 2024 oslaví teprve 26. narozeniny, je vítězem Mezinárodní instrumentální soutěže v německém Markneukirchenu a držitelem ceny Rahn Musikpreis, udělované nejlepším studentům švýcarských hudebních škol. Jako sólista vystoupil s celou řadou orchestrů včetně České filharmonie nebo Bazilejského komorního orchestru a může se pyšnit spoluprací s dirigenty, jako je Jiří Bělohlávek a Petr Altrichter.
Program jeho debutu na Pražském jaru otevře Janáčkova Pohádka, inspirovaná básní ruského romantika Vasilije Andrejeviče Žukovského nazvanou Pohádka o caru Berendějovi. „Je to skladba narativní, ale ten narativ může být pokaždé jiný,“ říká k vyznění díla sám Vlček.
Neotřelou invencí a niternou lyrikou mohou pohádkové příběhy evokovat také Fantazijní kusy Roberta Schumanna. „Vždy mě fascinovaly svou zdánlivou neuchopitelností. Ve skladbě vnímám nekonečný proces transformace, kterým Schumann vytváří unikátní fantaskní svět,“ svěřuje se Vlček.
Svrchovanou technickou virtuozitu Vlček naplno ukáže v sólové kompozici současného švýcarského violoncellisty a skladatele Thomase Demengy nazvané Efeu, tedy Břečťan. „Přes všechny originální techniky a zvukové barvy jde o velmi koherentní a emocionálně přístupnou hudbu i na první poslech,“ vysvětluje.
Dopolední koncert v atraktivním prostředí Anežského kláštera završí mistrovská Sonáta pro violoncello a klavír Benjamina Brittena. Anglický skladatel ji napsal pro jednoho z nejlepších cellistů hudební historie Mstislava Rostropoviče, který ji za doprovodu autora premiéroval v roce 1961 na Aldeburském festivalu. „Málokterá skladba nabízí na ploše dvaceti minut tolik rozdílných charakterů, nálad a světů. To klade velké nároky jak na interprety, tak na posluchače, ale odměna, kterou je zážitek a prožitek z této skladby, určitě stojí za to!“ uzavírá hudebník, který hraje na nástroj z dílny proslulého neapolského stavitele Lorenza Ventapaneho.
