REJCHA VE FRANCII
S podporou
Málokterý hudební skladatel během svého života ovlivnil jednu hudební kulturu tak jako Antonín Rejcha tu francouzskou. Pražský rodák pobýval ve Vídni, v Hamburku a v Bonnu, kde se seznámil s Beethovenem, aby se nakonec usadil v Paříži. Ve francouzské metropoli se Rejcha stal nesmírně respektovaným skladatelem a ceněným pedagogem. Jeho třídou prošli velikáni jako Hector Berlioz, César Franck nebo Charles Gounod a francouzští hudebníci Rejchu dodnes považují za svého.
„Antonín Rejcha postupně vystupuje ze stínu a lidé si začínají uvědomovat jeho význam. Řemeslná suverenita jeho fug se pojí se velkou odvahou a neodolatelným smyslem pro humor,“ říká flétnista a dirigent Alexis Kossenko, který přijíždí na Pražské jaro, aby s pěticí špičkových francouzských hudebníků na dobové nástroje provedl Rejchovu komorní hudbu v sousedství skladatelova pozoruhodného žáka Eugèna Walckierse.
Program
- Antonín Rejcha: Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello op. 98 č. 6
- Antonín Rejcha: 18 variací a Fantazie na Mozartovo téma pro flétnu, housle a violoncello op. 51
- Eugène Walckiers: Sextet pro flétnu, dvoje housle, violu, violoncello a kontrabas op. 49
Interpreti
- Alexis Kossenko - flétna
- Daniel Sepec - housle
- Delphine Grimbert - viola
- Christophe Coin - violoncello
- Michaël Chanu - kontrabas
- Charlotte Spruit - housle
Alexis Kossenko hraje jak na moderní příčnou flétnu, tak na všechny její historické varianty, je ovšem také úspěšným dirigentem. Vystupoval např. v sále Berlínské filharmonie, Wigmore Hall a Royal Albert Hall v Londýně či v proslulém salcburském Mozarteu. Jako první flétnista hrál v nejlepších orchestrech historických nástrojů, jako jsou Orchestre des Champs Elysées Philippa Herrewegheho či Le Concert Spirituel dirigenta Hervé Niqueta. Je zakladatelem a hlavním dirigentem orchestru Les Ambassadeurs. Hudbě Antonína Rejchy se věnuje dlouhodobě, dílo Eugèna Walckierse se svými spoluhráči v čele s předními francouzskými hudebníky Danielem Sepecem a Christophem Coinem nahrál na čtyři kompaktní disky.
„Všechna tři díla na programu jsou velmi divadelní,“ přibližuje Kossenko. Kvartet č. 6 op. 98 pro flétnu a smyčcové nástroje vyšel roku 1820 v Paříži a patří k Rejchovým zralým dílům. „Za pozornost stojí jemnost a výraz pomalé věty a horečnatý zápal finále,“ upozorňuje francouzský flétnista.
Variace a Fantazie na Mozartovo téma pocházejí z Rejchova vídeňského období. „Osmnáct variací první části díla vychází z árie Se vuol ballare z Mozartovy Figarovy svatby. Jsou malým mistrovským dílem plným excentrického humoru. Adagio je fantazií v pravém slova smyslu, divadelní iluzí. Finále se vrací k Mozartovu tématu, ale vynechanou závěrečnou frází, čímž vzniká téma pro spletitou fugu. Všichni bloudí v zákrutách kontrapunktu, což je hra, kterou se Rejcha rád bavil. Převrátil přirozenou hierarchii nástrojů – violoncello nechá cvrlikat ve výškách, zatímco flétna hraje basy. Teprve když se všichni tímto trochu hysterickým průběhem vyčerpají, dopřeje nám Rejcha dlouho očekávané závěrečné tóny tématu přinášející vytoužený klid,“ přibližuje Kossenko.
Eugène Walckiers napsal svůj Kvintet v roce 1835 s tím, že se k pěti nástrojům ad libitum může přidat kontrabas a vznikne tak de facto sextet. „Je to žádoucí, protože skladba tím získá orchestrální rozměr,“ vysvětluje Kosseno, proč Kvintet v Praze zahraje šest hudebníků. „Divadelní lyrika díla je zcela výjimečná. Skladatel nás skvěle provede všemi náladami. Od lehkosti k dramatičnosti, od grácie k veselosti.“ V díle je také zřetelně slyšet vliv Beethovena a Rossiniho. „Z prvního jmenovaného skladatel přejímá harmonický rámec, a dokonce i několik hudebních nápadů. Ve finále můžeme jen obtížně neslyšet přímé odkazy na Rossiniho operu Hrabě Ory, která měla premiéru o pár let dříve,“ vysvětluje Kossenko. „Chorál znázorňuje klášter, kam se hraběnka uchýlila, allegro canaille evokuje rozmařilé hraběcí pokusy o jeho přepadení a získání hraběnky. Nechybí ani strašlivá bouře prostoupená panickými modlitbami. Jen málokdy slyšíme tolik divadla v komorním díle!“ uzavírá francouzský flétnista.
