Wiener Symphoniker

Když vedení Vídeňských symfoniků oznámilo, že od sezony 2024–2025 povede orchestr na pozici šéfdirigenta Petr Popelka, jednalo se o prvořadou hudební senzaci. První český dirigent v historii tohoto tělesa se zařadil po bok Wilhelma Furtwänglera, Herberta von Karajana, Wolfganga Sawallische, Carla Marii Giuliniho, Fabia Luisiho nebo Philippa Jordana, kteří vedli orchestr rakouské metropole před ním. „Stát se šéfdirigentem Vídeňských symfoniků je splněný sen. Už jako teenager jsem s rodiči pravidelně jezdil z Prahy do Vídně, abychom si v tomto městě poslechli nejlepší světové orchestry. Vídeňští symfonikové jsou pro mě hudebním ztělesněním Vídně, orchestrem, který zachycuje a vyvolává atmosféru města, ansámblem s bohatou tradicí, ale především tělesem, jež v sobě vždy pěstovalo moderního a průkopnického ducha – jak v repertoáru, tak v rámci své role ve společnosti,“ svěřil se Popelka. Půjde o první pražskojarní vystoupení Vídeňských symfoniků pod taktovkou nového šéfdirigenta. Sólistou večera bude český klavírista mezinárodního renomé Jan Bartoš.

Program pražskojarního koncertu je výsostně vídeňský. Nabídne hudbu Ludwiga van Beethovena (1770–1827), Josefa Strausse (1827–1870) a Richarda Strausse (1864–1949). „Skladby, které v Praze uvedeme, má orchestr ve své DNA. S Beethovenem je bytostně srostlý, vídeňský valčík zase vyžaduje nenapodobitelnou kolektivní svobodu ve frázování,“ přibližuje Popelka, který v současné době zastává rovněž post šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu a hostuje u prestižních světových těles včetně Chicagského symfonického orchestru nebo Staatskapelle Dresden. Večer zahájí předehra Zasvěcení domu, kterou Ludwig van Beethoven napsal k otevření Theater in der Josefstadt, dnes nejstarší, stále hrající vídeňské scény. Následovat bude Klavírní koncert č. 3 Ludwiga van Beethovena premiérovaný v roce 1803 v Divadle Na Vídeňce, kde se Vídeňští symfonikové od roku 2006 podílejí na mnoha představeních. „Třetí klavírní koncert pro mě reprezentuje to nejdramatičtější v Beethovenově tvorbě,“ svěřuje se Jan Bartoš v očekávání pražskojarního vystoupení. „Zatímco v první větě vnímám její osudovost, druhá mě dojímá svým klidem a jímavou prostotou. Finále miluji pro Beethovenův typický, místy až drsný humor,“ dodává žák legendárního Ivana Moravce, který dnes patří k nejvýraznějším českým hudebníkům. Mezi vrcholy jeho nadcházející sezony můžeme počítat provedení Mendelssohnova Koncertu d moll se Staatskapelle Berlin a Christianem Thielemannem a Klavírního koncertu č. 5 Bohuslava Martinů s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou. Své nahrávky pravidelně vydává za velkého ohlasu mezinárodní kritiky ve vydavatelství Supraphon. Jeho zatím poslední album s díly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče získalo nejen nominaci na Preis der deutschen Schallplattenkritik, ale rovněž pět hvězdiček časopisu BBC Music Magazine, který CD označil za „jednu z nejlepších a určitě nejpodnětnějších nahrávek české klavírní tvorby za poslední roky“. Slavný Alfred Brendel na jeho adresu poznamenal: „Jan Bartoš je jedním z mých nejúchvatnějších a nejvíce strhujících mladých kolegů. V jeho osobě se spojuje virtuozita s hluboce seriózní muzikálností.“

Druhou polovinu koncertu zahájí valčík Dynamiden Josefa Strausse z rodiny populárních vídeňských skladatelů. Dílo, které je pravidelnou součástí novoročního koncertu Vídeňských filharmoniků, znal i Richard Strauss. „Motiv z valčíku si půjčil pro svou operu Růžový kavalír a je dobře rozpoznatelný i ve Suitě, kterou uvedeme v Praze,“ říká Petr Popelka. Operu, odehrávající se ve Vídni 18. století, napsal Strauss ve spolupráci s rakouským dramatikem Hugo von Hofmannsthalem. Její kouzelná atmosféra plná komediálních situací se přenesla i do barevné, pro orchestr nesmírně virtuózně napsané Suity. Jak uzavírá Petr Popelka: „Pro orchestr je to skutečný Paradestück!“

Foto Wiener Symphoniker © Peter Rigaud, David Payr