Čtyřicet let od svého založení oslaví Wihanovo kvarteto koncertem na Pražském jaru 2025. Program nabídne zajímavou konfrontaci posledních smyčcových kvartetů Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) a Ludwiga van Beethovena (1770–1827), jehož dílo patří ke klíčovému repertoáru Wihanova kvarteta. V letech 2007 a 2008 pořídil soubor kompletní nahrávku Beethovenových smyčcových kvartetů pro vydavatelství Lotos. Dílo dvou mistrů První vídeňské školy doprovodí skladby českého skladatele Jindřicha Felda (1925–2007), od jehož narození uplyne sto let. Tři písňové cykly, z toho jeden ve světové premiéře, zazpívá Feldova vnučka, sopranistka Lucie Kaňková, jedna z nejlepších českých pěvkyní posledních let. „Těší mě, že Čtyři písničky o štěstí, poslední dílo Jindřicha Felda, zazní ve světové premiéře právě na jubilejním 80. ročníku festivalu Pražské jaro,“ říká violoncellista Wihanova kvarteta Michal Kaňka.
Wihanovo kvarteto, jež hraje aktuálně ve složení Leoš Čepický a Jan Schulmeister (housle), Jakub Čepický (viola) a Michal Kaňka (violoncello), vstoupilo na světová koncertní pódia vítězstvím v Mezinárodní soutěži smyčcových kvartet v Londýně v roce 1991, když si o tři roky dříve odneslo první cenu z Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Úspěchy slaví nejen v Česku, ale rovněž v Japonsku, kam se jako držitel první ceny z Festivalu komorní hudby v Ósace od roku 1996 pravidelně vrací, a ve Velké Británii, kde bylo třikrát nominováno na cenu Královské filharmonické společnosti.
Sopranistka Lucie Kaňková patří k nejnadanějším českým pěvkyním své generace. Jen v nedávných letech si odnesla vítězství z pěveckých soutěží v Itálii či ve Švýcarsku, v roce 2016 kralovala na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Má za sebou debuty v Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu, Theater Biel-Solothurn, Théâtre de Liège, Národním divadle Košice či na scénách Národního divadla v Praze. Písňové cykly Jindřicha Felda budou v jejím podání jistě důstojnou, ale hlavně krásnou připomínkou stoletého výročí narození skladatele, jehož tvorbu ve své době s oblibou interpretovali umělci jako James Galway, Eugene Rousseau, Mogens Ellegaard či legendární Smetanovo kvarteto. Jindřich Feld se proslavil zejména skladbami pro příčnou flétnu. Jeho Sonáta pro flétnu a smyčcový orchestr z roku 1965 byla v roce 2000 prohlášena na konferenci Mezinárodní flétnové společnosti za nejlepší flétnovou skladbu 20. století. Rovněž se řadí ke skladatelům, kteří otevřeně vystoupili proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Svůj protest vyjádřil Dramatickou fantazií pro symfonický orchestr „Srpnové dny“, jež měla v roce 1969 premiéru v australském Adelaide.