Pražské jaro zveřejňuje program 80. ročníku. Ve velkém stylu nabídne řadu novinek i velké návraty

Elitní světové orchestry, návraty slavných osobností a ansámblů, nové tváře v českých a festivalových debutech, světové a české premiéry. Nejen to nabídne od 12. května do 3. června 2025 jubilejní 80. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

„80. ročník Pražského jara se nese plně v duchu myšlenky, kterou festivalu v roce 1946 vtiskl jeho zakladatel Rafael Kubelík: prezentovat to nejlepší a nejzajímavější ze světa klasické hudby a vnášet do českého kulturního prostředí rozmanitost a názorovou a uměleckou konfrontaci,“ říká ředitel festivalu Pavel Trojan. „Oslavy osmdesáti let od konce druhé světové války a pohled zpět na bohatou historii Pražského jara, jenž se řadí k nejstarším evropským festivalům klasické hudby, se pro nás staly závazkem i výzvou. Program jubilejního ročníku ctí tradici a zároveň sebevědomě hledí kupředu. Předkládáme dramaturgii, která přináší to nejlepší ze světa klasické hudby, inspiruje, objevuje, konfrontuje a nezapomíná na mladé české interprety a tvůrce. Věřím, že tím potvrzujeme výsostné postavení Pražského jara nejen v českém, ale i evropském kulturním prostoru,“ dodává.

Elitní světové orchestry

K jednoznačným vrcholům Pražského jara 2025 budou patřit koncerty orchestrální řady festivalu. Poprvé ve své více než stotřicetileté historii vystoupí v České republice Chicagský symfonický orchestr. Debut na Pražském jaru zažije Bostonský symfonický orchestr a Göteborští symfonikové. A čekají nás velké návraty Londýnského symfonického orchestru, tokijského NHK Symphony Orchestra a Vídeňských symfoniků, které na Pražském jaru povede jejich nový šéfdirigent Petr Popelka. Diváci se mohou těšit na plejádu světových dirigentů: Jaapa van Zwedena, Andrise Nelsonse, Santtu-Matiase Rouvaliho, Antonia Pappana nebo Fabia Luisiho, který se na festival vrátí po dlouhých pětatřiceti letech. V českém debutu se v beethovenovském programu představí Kammerakademie Potsdam s dirigentem Antonellem Manacordou, jenž na jaře 2024 dotočil s tímto orchestrem oceňovaný komplet Beethovenových symfonií.

Wiener Symphoniker, © David Payr

Symbolické zahájení a zakončení festivalu

Zahájení 80. ročníku Pražského jara svěřil festival symbolicky do rukou České filharmonie a jejího současného šéfdirigenta Semjona Byčkova. „12. května 1946 Česká filharmonie poprvé v historii festivalu provedla se svým tehdejším šéfdirigentem Rafaelem Kubelíkem Mou vlast. Počet uvedení tohoto díla tímto orchestrem na Pražském jaru se za osmdesát ročníků vyšplhal na neuvěřitelných šedesát šest provedení, samozřejmě včetně repríz. K těm památným se řadí nejen to první s Rafaelem Kubelíkem, ale i řada dalších vedených jinými skvělými šéfdirigenty České filharmonie – Karlem Ančerlem, Václavem Neumannem, Zdeňkem Mácalem či Jiřím Bělohlávkem – nebo vůbec první pražskojarní uvedení Mé vlasti se zahraničním dirigentem, kterým byl v roce 1984 Lovro von Matačić. Svěřit zahájení 80. ročníku Pražského jara tomuto orchestru bylo jasnou volbou,“ říká Pavel Trojan.

Česká filharmonie ročník 2025 rovněž symbolicky uzavře, a to monumentální Symfonií tisíců Gustava Mahlera na dvou koncertech 2. a 3. června. „Mahler je pro Pražské jaro tradičně důležitým skladatelem. Dvě provedení Osmé symfonie, zvané Symfonie tisíců, na Pražském jaru nabídnou skutečně mimořádně působivé pěvecké obsazení, mezi jinými dvě vynikající mahlerovské pěvkyně Sarah WegenerJennifer Johnston,“ zmiňuje dramaturg festivalu Josef Třeštík. Mezi osmičkou pěvců figuruje i britská pěvecká tenorová hvězda David Butt Philip, basista David Leigh a chybět nebudou ani dva přední čeští pěvci, sopranistka Kateřina Kněžíková a barytonista Adam Plachetka.

Rezidenční umělkyně Patricija Kopatchinskaja

„Jedním z poslání Pražského jara, které já osobně velmi silně ctím, je objevovat pro české publikum umělce, kteří jsou v zahraničí již plně etablovaní a utvářejí podobu současného světa klasické hudby, v českém prostředí jsou však stále tak trochu nováčky,“ uvádí Josef Třeštík. Letos to je například pokračovatel slavné finské dirigentské školy Santtu-Matias Rouvali, hudební ředitel Kammerakademie Potsdam Antonello Manacorda nebo Quatuor Ébène – jedno z nejlepších smyčcových kvartet světa. „K velkým objevům bude jistě patřit i letošní rezidenční umělkyně Pražského jara, houslistka a performerka Patricia Kopatchinskaja, která sice již v České republice vystoupila, festival ji však představí ve zcela jedinečných projektech, jež odrážejí její neortodoxní, novátorský přístup k hudbě a k formě koncertu,“ upřesňuje Třeštík. Kopatchinskaja patří k nejvyhledávanějším umělkyním dneška, což dokládají její četné umělecké rezidence v institucích jako Southbank či Barbican Centre v Londýně, vídeňský Konzerthaus nebo Labská filharmonie a spolupráce s nejlepšími orchestry světa včetně Newyorské filharmonie, Londýnského symfonického orchestru, Concertgebouw Amsterdam či Berlínských filharmoniků, u nichž byla dokonce rezidenční umělkyní. Spolupracuje s žijícími autory jako György Kurtág, Michel van der Aa, Márton Illés, Thomas Larcher nebo Esa-Pekka Salonen a působí také na pozici umělecké partnerky Experimentálního studia SWR, jednoho z nejvýznamnějších mezinárodních výzkumných center v oblasti elektronické hudby.

 

Patricia Kopatchinskaja do Prahy přijede se svými dlouholetými uměleckými partnery – orchestrem Camerata Bern a klavíristou Joonasem Ahonenem, který byl dvanáct let členem Klangfora Wien. Na třech koncertech 16., 17. a 18. května umělkyně představí svůj mimořádný talent nejen jako houslistka v projektu Time & Eternity (Čas a věčnost), ale také jako performerka v herecké rovině v roli Pierrota ve slavném a ve své době skandálním hudebně-dramatickém pásmu pro pěvce-recitátora a instrumentální soubor Pierrot lunaire rakouského skladatele Arnolda Schönberga. Poslední večer své rezidence věnuje hudbě českého skladatele Luboše Fišera. „Koncert věnovaný Luboši Fišerovi je z mých vystoupení na Pražském jaru mému srdci nejbližší, neboť tento skladatel je málo známý a zaslouží si mnohem větší uznání,“ říká umělkyně o vystoupení, na kterém uvede dvě Fišerovy houslové sonáty: In memoriam Terezín a Ruce. Joonas Ahonen pak zahraje ještě Fišerovu Sonátu pro klavír č. 3. „Tento krok Patricie Kopatchinské považuji za obrovskou poctu české hudbě a Luboši Fišerovi, který je jedním z nejoriginálnějších českých skladatelů 20. století,“ uzavírá Pavel Trojan.

Významná výročí

Program 80. ročníku Pražského jara připomene několik významných událostí roku 2025, především 50. výročí úmrtí skladatele Dmitrije Šostakoviče, který festival několikrát navštívil, a 90. narozeniny estonského skladatele Arvo Pärta, jehož hudbu přijede na festival prezentovat Estonský filharmonický komorní sbor, který za nahrávky Pärtovy hudby získal dvě ceny Grammy. Festival připomene 80 let od úmrtí maďarského skladatele Bély Bartóka a 100 let od narození českého skladatele Jindřicha Felda. Své čtyřicáté narozeniny na něm oslaví Wihanovo kvarteto a mezi festivalové oslavence budou patřit i Vídeňští a Göteborští symfonikové, kteří si v roce 2025 připomenou 125 let a 120 let od svého založení.

Světové a české premiéry

„Pražské jaro soustavně a promyšleně pečuje nejen o historický odkaz české hudby, ale také o její budoucnost. Je to jedna z priorit našeho festivalu. Patří proto k nejčastějším objednavatelům nové hudby u nás,“ říká Pavel Trojan. Ve dnech 30. a 31. května se v holešovickém Centru současného umění DOX již po čtvrté uskuteční projekt věnovaný současné hudbě Prague Offspring. Pro něj vzniká pět nových skladeb českých a slovenských autorů. Festival tentokrát oslovil Haštala Hapku, Jana Ryanta Dřízala, Barboru Tomáškovou, Pavla ŠabackéhoSlavomíra Hořínku, jehož téměř půlhodinová kompozice Zrno, plevy a oheň vzniká přímo pro frankfurtský Ensemble Modern. Ten se na tři sezony, do roku 2027, stane po Klangforu Wien novým rezidenčním souborem Prague Offspring. Všechny objednané skladby zazní ve světové premiéře. Dvě nová díla také tradičně vznikají pro Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Sólovou skladbu pro hoboj letos píše Jan Klusák, pro violoncello Pavel Zemek-Novák. Světovou premiéru budou mít na festivalu rovněž Čtyři písničky o štěstí Jindřicha Felda v podání Lucie Kaňkové a Wihanova kvarteta. V české premiéře zazní v koncertním provedení opera Into the Little Hill rezidenčního skladatele Prague Offspring sira George Benjamina, skladba In the Forest japonského skladatele Toshio Hosokawy v interpretaci Kammerakademie Potsdam a kompozice Raphaëla Merlina Autoportrét ve třech barvách, kterou uvede v Praze jen tři měsíce po světové premiéře v Paříži Quatuor Ébène.

Stará hudba ve skvělém provedení

Řada „early music“, jež se věnuje historicky poučené intepretaci, letos přinese hudbu od italského trecenta až po autentické provedení Mozartova Requiem. Skladby nejvýznamnějšího italského skladatele 14. století Francesca Landiniho, nevidomého varhaníka z Florencie, přijede na festival 17. května prezentovat v programu nazvaném La dolce vista držitel Cambridge Early Music Prize, francouzský Ensemble Sollazzo. V českém debutu se na Pražském jaru uvede 26. května francouzský soubor Ensemble Correspondances tvorbou Jeana-Baptisty Lullyho, zakladatele francouzské opery typu tragédie-lyrique a skladatele u dvora Ludvíka XIV. Jedním z vrcholů festivalu pak bude provedení slavného Mozartova Requiem 24. května orchestrem Concentus Musicus Wien pod taktovkou Tomáše Netopila. „Mozartovo Requiem na Pražském jaru nezaznělo patnáct let. Dlouho jsme čekali na správnou chvíli, aby bylo toto ikonické a mnohokrát zahrané dílo na festivalu uvedeno ve skutečně referenčním provedení. Concentus Musicus Wien má Mozartovu hudbu ve své DNA a dirigent Tomáš Netopil projevuje pro hudbu klasicismu neuvěřitelný cit. Ta správná chvíle tedy nastala právě teď,“ říká Pavel Trojan. Mozartova hudba zazní ve spojení s tvorbou českého klasicistního skladatele Františka Xavera Richtera, jehož dílo považuje Tomáš Netopil „za důkaz obrovské muzikality Čechů v 17. a 18. století, ale které odkazuje i k celé plejádě hudebních osobností, jež se zrodily v naší české kotlině a udávaly směr evropské hudební estetice 18. století“. Nenápadně se tak v tomto projektu připomíná další z velkých přínosů Pražského jara: uvádění české hudby v mezinárodním kontextu a propojování českých a zahraničních umělců na té nejvyšší možné interpretační úrovni.

Pražské jaro pro náctileté

Po velkém úspěchu loňského prvního ročníku chystá Pražské jaro opět ve spolupráci s dramaturgyní Klárou Boudalovou rodinný den Pražského jara s názvem SpringTEEN. Projekt věnovaný dětem od útlého věku až po náctileté bude znovu hostit areál Anežského kláštera Národní galerie Praha. Děti se budou moci aktivně zapojit nejen do hudebních a výtvarných ateliérů, ale i do koncertů včetně závěrečného Velkého finále. Průvodci jim tentokráte budou herec a zpěvák Jan Cina a vokální sexteto Skety v čele se skladatelem Petrem Wajsarem, který pro závěrečný galakoncert komponuje speciální skladbu se zapojením diváků. Projekt se oproti loňskému roku přesouvá z neděle na sobotu 31. května od 14 hodin.

76. ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro

Rovněž soutěž Pražské jaro patří k nejstarším hudebním kláním v Evropě. Její historie sahá do roku 1947, kdy čestné předsednictví převzal tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Masaryk. 76. ročník bude patřit nástrojům hoboj a violoncello, které mají na Pražském jaru dlouhou tradici. Ze slavných vítězů zmiňme Mstislava Rostropoviče, Natalii Gutman či Victora Julien-Laferrièra v oboru violoncello, v oboru hoboj se pak do historie soutěže zapsali Maurice Bourgue, Diana Doherty nebo česká hobojistka Liběna Séquardtová. Předsednictví v jednotlivých porotách se pro rok 2025 ujali Raphael Wallfish (violoncello) a Nancy Ambrose King (hoboj). Soutěž proběhne v termínu 6.–14. května s finálovými koly 13. a 14. května ve Dvořákově síni Rudolfina za doprovodu Prague PhilharmoniaSymfonického orchestru hl. města Prahy FOK. Po úspěchu Ceny diváků v roce 2024 budou mít i v příštím roce návštěvníci finálových kol možnost v anketě hlasovat.

Spolupráce s Národním divadlem v Praze

Pokračovat bude rovněž spolupráce s Operou Národního divadla v Praze, která se datuje od samého zrodu festivalu a během osmdesáti let nabídla mnoho zajímavých titulů. Součástí Pražského jara 2025 bude 22. května premiéra nové inscenace opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka v režii Calixta Bieita a v hudebním nastudování Stefana Veselky, norského dirigenta s českými kořeny.

Pražské jaro Art Salon

Hudební zážitky z festivalu podpoří druhý ročník doprovodného výtvarného programu Pražské jaro Art Salon. Diváci koncertů v Obecním domě a Rudolfinu budou moci zhlédnout díla předních českých výtvarníků, která budou 25. května vydražena v rámci benefiční aukce Galerie KODL. Výtěžek bude věnován na další umělecký rozvoj festivalu Pražské jaro.