Poznejte Ludwiga van Beethovena skrze kompletní provedení jeho symfonií a získejte zážitkový Beethoven pass. Druhý večer zaklepe na dveře Osudová v kombinaci s šarmantní Symfonií č. 4.

#MeetBeethovenLive
1807 | Symfonie č. 4
Bylo tomu v pozdním létě roku 1806, kdy jsem se rozhodl na čas opustit nesnesitelnou Vídeň okupovanou Napoleonovými vojsky a odjel jsem navštívit svého přítele a mecenáše Lichnovského na jeho zámek v Hradci nad Moravicí. Seznámil jsem se zde se slezským šlechticem Franzem von Oppersdorffem. Pravda, bylo to setkání poněkud dramatické, neboť Lichnovský mě nutil hrát povýšeným francouzským důstojníkům, došlo mezi námi k hádce a málem jsem po něm hodil židli… Zachránil ho jen duchapřítomný Oppersdorff. Sympatický člověk! Objednal si u mě dvě symfonie po pěti stech guldenech. Původně jsem mu chtěl věnovat Pátou a Šestou, ale nějak se to celé zamotalo, a nakonec z toho byla Čtvrtá. Ovšem – brilantní dílo! Hravé, mladistvé, plné nečekaných zvratů. Ano, vím, že se tolik nehraje. Má tu smůlu, že vzniklo mezi Eroicou a Osudovou. Trefně to vyjádřil jeden z mých talentovaných následovníků Robert Schumann: „Štíhlá řecká dívka mezi dvěma mohutnými severskými obry.“ Jde ovšem o krásku s velkým šarmem a smyslem pro humor.
1808 | Symfonie č. 5
Osudová. Tak ji nazval můj sekretář Anton Schindler. Ta-ta-ta tá. Čtyři noty osudu, které buší na dveře… Byl jsem tím motivem úplně posedlý. Pátou jsem skicoval již v letech 1803–1804, pak jsem ale práci z různých důvodů odložil a vrátil se k ní až v roce 1807. Byla to těžká doba. Srdce zmítané láskou k Josefíně Brunsvikové a k tomu složitá politická situace, zejména v době obléhání Vídně Napoleonovými vojsky. V roce 1805 jsem se během bombardování schovával ve sklepě s polštáři pevně přitisknutými na uších ve strachu, že výbuchy ještě více poškodí můj sluch. Ano, má neustále se zhoršující hluchota. Při komponování jsem používal dřevěnou tyč, kterou jsem vždycky přitlačil ke klavíru, abych cítil jeho vibrace. Izolace podpořila syrovost mé hudby. To, co jsem měl v srdci, muselo ven.
Zajímavosti
Dvousté výročí úmrtí Ludwiga van Beethovena (1770–1827) je pro Pražské jaro příležitostí připomenout si geniální tvorbu tohoto bonnského rodáka. Mezi festivalovými projekty roku 2027 dominuje provedení kompletu Beethovenových symfonií Bamberskými symfoniky a dirigentem Jakubem Hrůšou, který tímto projektem završí desátou sezonu v čele tohoto vynikajícího orchestru. „Každá z devíti Beethovenových symfonií otevírá nový hudební svět a rozšiřuje možnosti symfonické formy, což se také stalo ústřední myšlenkou našeho programu: vytvořit slyšitelný oblouk Beethovenovy celoživotní umělecké cesty. Nejen během jednoho každého koncertu, ale především poslechem kompletního cyklu budeme moci prožít Beethovenův neuvěřitelný tvůrčí vývoj a neustálou proměnu jeho hudebního jazyka. Nesetkáme se pouze s hrdinským zápasem, ale rovněž s nejlyričtějšími polohami symfonické hudby, se skladatelem plným něhy, pravdomluvnosti i obrovské vitality, který zakusil všechny stránky života. Jak pro hudebníky, tak pro publikum bude ohromným zážitkem společně absolvovat tuto cestu a objevovat na ní bohatství, kontrasty a originalitu každé symfonie,“ říká k projektu Jakub Hrůša.
Bamberští symfonikové – rezidenční orchestr Pražského jara 2027
Je 20. března 1946 krátce po dvacáté hodině. V bamberském Zentralsaalu panuje během zvuku prvních tónů nově založeného orchestru napjaté ticho. Na programu je Beethoven. Bamberští symfonikové vstupují na scénu hudbou možná největšího symfonika v dějinách, a právě v jeho tvorbě nacházejí své hluboké umělecké kořeny…
Orchestr z malebného bavorského městečka Bamberk, zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO, patří se svými 8 000 koncerty ve více než 500 městech v 64 zemích světa k nejčastěji cestujícím symfonickým tělesům na světě. Své poslání stručně definuje jako „resonating worldwide“ (rezonovat po celém světě). Za své četné nahrávky, které najdete na prestižních labelech jako Deutsche Grammophon nebo accentus music, získal řadu mezinárodních ocenění, mimo jiné Preis der deutschen Schallplattenkritik 2021 a tři International Classical Music Awards (2022, 2023 a 2025). Intenzivní práce na Beethovenově hudbě se kontinuálně pojí s celou osmdesátiletou historií orchestru, s podporou osobností jako Joseph Keilberth, sir Georg Solti, Eugen Jochum nebo čestný dirigent Bamberských symfoniků Herbert Blomstedt. Dnes je toto dědictví dále rozvíjeno v úzké umělecké spolupráci s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou. Beethovenův cyklus pod jeho vedením představuje nejen poctu tomuto velkému skladateli, ale i návrat k vlastní historii orchestru. Beethoven je a zůstává základem umělecké identity Bamberských symfoniků.
Beethovenovy symfonie podle Jakuba Hrůši
17. 5. Rudolfinum
Symfonie č. 1: Vytrvalost a přesah
Symfonie č. 2: Uvolnění a jásot
Symfonie č. 3: Vzývání a oslava
18. 5. Rudolfinum
Symfonie č. 4: Svěžest a hra
Symfonie č. 5: Hrdinství a triumf
19. 5. Rudolfinum
Symfonie č. 6: Rozjímání a splynutí
Symfonie č. 7: Tanec a jásot
25. 5. Rudolfinum
Symfonie č. 8: Reflexe a očista
Symfonie č. 9: Bourání, znovuvystavění, hluboké propojení
Poznejte Ludwiga van Beethovena skrze kompletní provedení jeho symfonií a získejte zážitkový Beethoven pass. První večer zazní Symfonie č. 1, 2 a nejpopulárnější symfonie všech dob Eroica!
Poznejte Ludwiga van Beethovena skrze kompletní provedení jeho symfonií a získejte zážitkový Beethoven pass. Třetí večer vás osvěží přírodní scenérie Pastorální a zářivá Apoteóza tance s nesmrtelným Allegrettem!
Poznejte Ludwiga van Beethovena skrze kompletní provedení jeho symfonií a získejte zážitkový Beethoven pass. Rozloučíme se tikajícím metronomem v Symfonii č. 8 a Devátou s Ódou na radost!