76. ročník byl završen

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v rámci právě završeného 76. ročníku přinesl přes dvě desítky koncertů, jejichž on-line přímé přenosy sledovali diváci po celém světě. K dnešnímu dni dosáhla souhrnná sledovanost půl milionu zhlédnutí. Záznamy koncertů zůstanou bezplatně přístupné na webu Pražského jara po dobu jednoho roku. Šest koncertů se uskutečnilo za přítomnosti obecenstva. „Letošní Pražské jaro považuji za unikátní i ve světovém kontextu. Pravděpodobně žádný jiný srovnatelný festival nenabídl v dané situaci tak velkoryse koncipovaný program,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. „Přímým přenosem byly tyto koncerty vyslány do virtuálního světa, ale je to teprve začátek jejich cesty – dále budou rezonovat on-line prostorem a šířit svědectví o tom, co skvělého se v Praze podařilo uskutečnit během těchto tří týdnů, kdy ještě světem zmítala pandemie,“ zdůrazňuje. „Za důležité rovněž považuji, že i za těchto ztížených podmínek byl zachován mezinárodní rozměr festivalu,“ uzavírá ředitel festivalu Roman Bělor.

„Letošní Pražské jaro, byť, nebo právě tím, že proběhlo v novém, inovativním formátu, nastavilo vysokou laťku pro nadcházející ročníky,“ soudí flétnistka Jana Semerádová, členka umělecké rady festivalu. „Nejenže každý koncert je zaznamenaný, ale každý program měl též svého průvodce – rozhovory s umělci, zvláště ten s Jörgem Widmannem a s Kiyou Tabassianem, mi učarovaly,“ vyzdvihuje Semerádová.

Režie dvou koncertů, které přenášela Česká televize (zahajovací koncert a Pohlceni Stravinským), se ujal Adam Rezek. Další dvě desítky koncertů streamovalo Pražské jaro ve spolupráci se společností Mimesis Film, režie se zhostili Jan Baset Střítežský, Petr Václav a Adam Oľha. Koncerty provedli mezzosopranistka Markéta Cukrová, herci Jan Budař, Jan Cina a Jan Sklenář, v neposlední řadě pak moderátor a pěvec Marek Šulc.

Další ročník festivalu Pražské jaro se uskuteční mezi 12. květnem a 3. červnem 2022. Program bude oznámen v polovině listopadu 2021 a současně bude zahájen prodej vstupenek.

Zahajovací Koncert 2021 (4)

Odvážné a elegantní řešení

Uvádění Smetanovy Mé vlasti je pevnou součástí samotné identity festivalu již od 12. května 1946. „Volnější a pestřejší dramaturgie po roce 1989 se brzy projevila i u zahajovacího koncertu, který se stal v provedení prestižních zahraničních těles mezinárodní událostí, protipólem osvědčeného přístupu České filharmonie a dalších domácích těles a propagací Smetanova díla ve světě. Sem jistě patří především zahajovací koncert v podání Vídeňských filharmoniků s Danielem Barenboimem v roce 2017,“ připomíná ředitel festivalu.

Zcela specifické místo v této nové éře pak měla „studentská“ a s nadšením přijatá Má vlast Jiřího Bělohlávka a Symfonického orchestru Pražské konzervatoře v roce 2011 v rámci oslav 200. výročí tohoto slavného hudebního ústavu.

Obdobně výjimečný byl i letošní zahajovací koncert. Václav Luks s významně a mezinárodně rozšířeným Collegiem 1704 si dal za cíl připomenout s použitím době odpovídajících nástrojů autentický zvuk i styl premiéry kompletního díla v roce 1882. „Tento neobvyklý, avšak nesporně legitimní přístup vedl k řadě často vypjatých diskusí odborné i laické veřejnosti. Jednoznačně převládl názor, že šlo o významné a zásadní rozšíření našeho pohledu na Smetanovo geniální dílo,“ uvádí Roman Bělor a k jeho slovům se připojuje i dirigent Libor Pešek: „Bylo to odvážné a elegantní řešení a povedlo se. Gratuluji!“ 

Rezidenční umělec Jörg Widmann

„Jsem nesmírně rád, že se podařilo realizovat rezidenci Jörga Widmanna v plném rozsahu,“ uvádí dramaturg festivalu Josef Třeštík. Na streamované vystoupení se souborem Schumann Quartett a recitál s klavíristou Denisem Kožuchinem navázalo provedení Mozartova Klarinetového koncertuPKF – Prague Philharmonia a Emmanuelem Villaumem. Koncert ve Dvořákově síni Rudolfina odměnilo přítomné obecenstvo bouřlivým aplausem a vysoké sledovanosti dosáhl také přímý přenos tohoto koncertu. „Jsem hrdý, že se letošní Pražské jaro stalo dějištěm českého debutu Jörga Widmanna a české publikum poznalo jeho mimořádně bohatou osobnost ve třech programech kombinujících Widmannovu vlastní tvorbu s hudbou klasiků, ke kterým se sám coby tvůrce vztahuje,“ říká Třeštík.

Historické prvenství Pražského jara

„Je vždy nesmírně cenné, když hudbu do života uvádí interpret úzce spjatý s jejím autorem,“ uvádí dramaturg festivalu Josef Třeštík. „To je případ Dennise Russella Daviese a Philipa Glasse, které pojí dlouholetá umělecká spolupráce i osobní přátelství.“ Česká premiéra a on-line stream Glassovy Symfonie č. 12 Filharmonií Brno, multižánrovou zpěvačkou Angélique Kidjo a varhaníkem Christianem Schmittempatřily k jednomu z vrcholů festivalu. Díky Pražskému jaru vznikla první veřejně dostupná nahrávka tohoto díla, jež je na festivalovém webu dostupná posluchačům z celého světa.

Ion Marin A Dalibor Karvay Pražské Jaro 2021

Mezinárodní rozměr

Pro festival je nesmírné důležité, že si i v nelehké situaci udržel mezinárodní profil a do Prahy přijeli špičkoví hudebníci z celého světa. Vůbec poprvé se na Pražském jaru představil rumunsko-rakouský dirigent Ion Marin, po jehož boku na festivalu debutoval také houslista Dalibor Karvay.

Ilan Volkov je dirigent známý svým apetitem pro méně často uváděný repertoáru,“ charakterizuje Třeštík. „Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu tak mj. uvedl Sinfoniettu Alexandra Zemlinského – dirigenta a skladatele úzce spojeného s Prahou.“

Pražské jaro dlouhodobě dbá o synergii mezinárodní hudební soutěže, kterou pořádá, a hlavního programu festivalu. Letos k takovému propojení došlo prostřednictvím Garricka Ohlssona, který byl předsedou poroty a současně vystoupil se sólovým recitálem. Ohlsson patří ke stálicím festivalu, ale i tak při svých návratech dokáže pražské publikum překvapit. Letos si připravil program sestavený čistě z hudby 20. století a vůbec poprvé letos nastudoval Sonátu Leoše Janáčka,“ uvádí Třeštík.

Johannes Moser A František Macek

Johannes Moser patří mezi nejvyhledávanější violoncellisty a spolupracuje s těmi nejvýznačnějšími světovými dirigenty. „Je skvělé, že Schumannův violoncellový koncert v Praze provedl s mladým dirigentem Františkem Mackem. Taková spolupráci vždy dodá Debutu Pražského jaro nový rozměr,“ podtrhuje Třeštík

Výjimečné projekty na poli staré hudby

Ač patří Josquin Desprez mezi nejvýznamnější a vůbec nejzajímavější renesanční skladatele, jeho hudba zní v Praze poměrně zřídka. U příležitosti 500 let od jeho úmrtí připravil speciálně pro Pražské jaro Huelgas Ensemble, jeden z nejlepších vokálních souborů svého druhu, program věnovaný jeho pozdní tvorbě. Přímý přenos z Pražské křižovatky patřil k nejlépe sledovaným koncertům v zahraničí.

 

V letošním roce si také připomínáme 400 let o popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Mezi nimi byl i Kryštofa Harant z Polžic a Bezdružic, renesanční osobnost v původním smyslu slova, mj. skvělý hudební skladatel. Vojtěch Semerád, umělecký vedoucí souboru Cappella Mariana, pro Pražské jaro připravil originální program, který je stylizovaným hudebním dokladem o Harantově cestě do Jeruzaléma. „Pásmo tak přineslo průřez Harantovým vlastní cestopisem, který přednesl Šaša Rašilov. Harantova vokální polyfonní hudba v podání souboru Cappella Marianna zazněla v dialogu s arabskou a perskou hudbou interpretovanou kanadským souborem Constantinople – tedy hudbou, se kterou se český humanista na své cestě mohl setkat,“ upřesňuje dramaturg Třeštík.

Stravinského výročí

Dramaturgie letošního ročníku připomněla 50 let od úmrtí jednoho z největších skladatelů 20. století, Igora Stravinského. V průběhu celého festivalu zazněly mj. jeho balety Apollon, vůdce Múz, Hra v karty, suita z baletu Pták Ohnivák. „Posluchačům jsme nabídli i Stravinského méně často uváděná díla, jako právě balet Hra v karty, nebo velice různorodou, nápaditou a současně hravou komorní hudbu ve skvělé interpretaci PKF –Prague Philharmonia a dirigenta Mariána Lejavy,“ říká Josef Třeštík.

 

MHS Pražské Jaro Finále Klavír :14.5.2021:.jpg

Mezinárodní hudební soutěž

Letošní klavírní soutěž byla velmi žádaným artiklem – v době všeobecného rušení akcí působila jako jeden z mála světlých bodů kultury a tomu odpovídala i bohatá účast 160 pianistů. „Novinkou byla komorní hra v semifinále soutěže, která nám doplnila obrázek o kvalitě kandidátů,“ uvádí klavírista Martin Kasík, člen poroty. „Měl jsem radost z úrovně českých pianistů, z nichž zaslouží největší uznání Matouš Zukal – nositel 2. ceny a Vojtěch Trubač, který získal čestné uznání. Vítězem se stal korejský pianista Lee Dongha, který svou zralost prokázal zejména ve finále soutěže. Největším vítězem je soutěž samotná, neboť uspořádat ji na takové úrovni v současných podmínkách byl skutečně obdivuhodný výkon,“ uzavírá Kasík.

Soutěž Pražského jara v oboru smyčcové kvarteto byla rovněž velmi specifická. Kvůli epidemiologické situaci odborná porota posuzovala úvodní dvě soutěžní kola z videonahrávek. Do finále, které se konalo 13. května ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, byly pozvány tři soubory: Arete String Quartet z Korejské republiky, Kukal Quartet z České republiky a Selini Quartet z Rakouska. „Úroveň všech tří finalistů byla vysoká,“ uvedl houslista Leoš Čepický, člen poroty. Porota jednomyslně rozhodla o první ceně pro Arete String Quartet, druhá cena nebyla udělena, třetí místo bylo rozděleno mezi Kukal Quartet a Selini Quartet. „Jsem rád, že v této nejisté době, kdy hudba byla na posledním místě, se podařilo kvartetní soutěž Pražského jara uskutečnit. Mladí lidé potřebují mít před sebou takový stimul a vědět, že to, co dělají, má smysl. Dává jim to naděje do budoucna,“ připomíná Čepický.

Salon ZUŠ Pražské Jaro 2021

Festival podporuje mladé talenty

Vedle mezinárodní hudební soutěže dbá Pražské jaro o podporu mladých talentů i ve svém hlavním programu. S mimořádným úspěchem se setkaly dva mistrovské kurzy s vystupujícími umělci – klavíristou Garrickem Ohlssonem a klarinetistou Jörgem Widmannem, které je možné zhlédnout na webu Pražského jara. Jejich sledovanost převyšuje sledovanost leckterých koncertů a dokládá přínos a silnou poptávku po takovýchto projektech.

Festival ve svém programu opět nabídl také koncert Salon ZUŠ, v němž se představili tři desítky mladých talentů – stipendisté projektu MenART, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera, pianisty Iva Kahánka a flétnisty Jana Ostrého.

Pestrá paleta žánrů

„Velkou radostí a ctí pro Pražské jaro byla příležitost uspořádat gratulační koncert přímo v den kulatých narozenin Martinu Kratochvílovi, který je již od konce šedesátých let vůdčí osobností českého jazzu a jazzrocku,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. V Centru moderního umění DOX vystoupil v obou pro něj typických hudebních sestavách. Nejdříve to bylo v jazzovém triu s kytaristou Tonym Ackermanem a perkusionistou Imramem Musou Zangim, v druhé polovině programu potom s legendární skupinou Jazz Q s kytaristou Zdeňkem Fišerem, baskytaristou Přemyslem Fauknerem a hráčem na bicí Filipem Jeníčkem, tedy dalšími významnými muzikanty obou žánrů. „Mohli jsme se přesvědčit o Kratochvílově neutuchajícím elánu,“uvádí Roman Bělor.

Jako reprezentantka nejmladší jazzové generace se na festivalu představila zpěvačka Marta Kloučková, která kráčí napříč jazzem i jemu příbuznými žánry také jako textařka a skladatelka. Na koncertě v Mercedes Fóru, oblíbené alternativní scéně Pražského jara, ji doprovázeli klavírista Vít Křišťan, kontrabasista Jan Fečo a hráč na bicí nástroje Marek Urbánek. Mimořádným hostem koncertu byl kytarista David Dorůžka, který na Pražském jaru nevystupoval poprvé. Jádrem programu byly skladby z oceňovaného alba Loving Season (2018) a tituly z další nyní připravované desky Marty Kloučkové.

Poděkování partnerům

V neposlední řadě patří poděkování festivalu všem jeho podporovatelům. Pražské jaro by se nemohlo uskutečnit bez podpory Ministerstva kultury České republiky, Hlavního města Prahy, společnostem innogy, CETIN, Subterra a Mercedes-Benz. Děkujeme mediálním partnerům České televizi, Českému rozhlasu a vydavatelství Economia. Na letošní festival přispěla rovněž agentura CzechTourism. Vděk patří také individuálním dárcům, kteří jsou sdruženi v mecenášském klubu Přátelé Pražského jara.