Zpět na program

Česká filharmonie, Jiří Bělohlávek, Jiří Vodička, Jakub Fišer & Kostas Smoriginas

Mozart / Šostakovič

Program

  • Wolfgang Amadeus Mozart: Koncertantní symfonie Es dur KV 364
  • Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 13 b moll op. 113 "Babij jar"

Interpreti

  • Česká filharmonie
  • Jiří Bělohlávek
  • Jiří Vodička - housle
  • Jakub Fišer - housle
  • Kostas Smoriginas
  • Pražský filharmonický sbor
  • Kühnův smíšený sbor

Cena

250 - 1200

Datum konání

29 / 11 / 2020
Neděle 08.23

 

Koncertantní symfonie pro housle a violu Es dur K 364 je jediným dílem svého druhu v bohaté tvorbě Wolfganga Amadea Mozarta (1756 – 1791). Ačkoliv přesné okolnosti jejího vzniku nejsou známy, inspirací skladateli byla pravděpodobně tvorba mannheimských skladatelů, s níž se setkal na své poslední koncertní cestě po Evropě. Forma vycházející z barokního concerta grossa sloužila k předvedení umělecké zručnosti vícero sólistů, v tomto případě houslí a violy, jejíž part byl v souladu s dobovou tradicí původně psán o půl tónu níže a počítal tak s přeladěním nástroje. Třiadvacetiletý Mozart dílo komponoval v jakémsi „mezidobí“ svého života, kdy se po návratu z koncertních cest vrátil zpět k otci do rodného Salzburku. Zde jako houslista dvorní kapely prokládal své každodenní povinnosti drobnými radovánkami měšťanského života a snil o životě svobodného umělce, jehož dosáhl až o dva roky později.

Druhá polovina večera bude patřit mohutné Symfonii č. 13 b moll op. 113 „Babi Jar“ Dmitrije Šostakoviče (1906 – 1975). Rozsáhlá pětivětá vokální symfonie zhudebňuje text mladého básníka Jevgenije Jevtušenka (nar. 1932), jednoho z předních kritiků stalinismu, který se v této básni pustil do otevřené kritiky ruského antisemitismu. Ve spojení s Šostakovičovým nezvyklým vokálním stylem místy připomínajícím pravoslavný chorál se skladba stala terčem úřadů, které se její premiéře v roce 1962 snažily všemožně zabránit. Ruský ministr kultury Kucharskij například žádal po telefonu dirigenta Kondrašina o zrušení koncertu, embargo bylo uvaleno také na texty, které nesměly být nikde otištěny. Skladba se do světa dostala díky nahrávce z reprízy koncertu o dva dny později, jejíž záznam byl tajně vyvezen na Západ. Toto dílo tak zapadá do dramaturgické linky zastřešené názvem „Předsudky, překážky, pronásledování“, která se vine napříč programem letošního ročníku festivalu.

 

Jiří Bělohlávek svou hvězdnou kariéru zahájil v roce 1968 přijetím nabídky na post asistenta slavného rumunského dirigenta Sergia Celibidacheho. Vítěz celostátní soutěže mladých dirigentů (1970) a finalista prestižní soutěže Herberta von Karajana (1971) stál poté v letech 1972 až 1978 v čele Státní filharmonie Brno a Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (1977 – 1990). V roce 1990 se stal poprvé šéfdirigentem České filharmonie, k níž se vrátil znovu v roce 2012 po svém dlouholetém působení u BBC Symphony Orchestra. Jeho úctyhodná diskografie zahrnuje mimo jiné nedávno vydanou kompletní nahrávku Dvořákových symfonií (Decca). Je držitelem dvou prestižních cen Gramophone Award a titulu komandér Řádu Britského impéria, který mu v roce 2012 udělila britská královna Alžběta II.

 

Přední český houslista Jiří Vodička je absolventem Institutu pro umělecká studia ostravské univerzity (prof. Zdeněk Gola), kam byl přijat v pouhých 14 letech. Laureát celé řady domácích i mezinárodních soutěží (Beethovenův Hradec, Mezinárodní houslová soutěž Louise Spohra, Young Concert Artist) je od roku 2002 sólistou Janáčkovy filharmonie Ostrava, pravidelně vystupuje také s Pražskou komorní filharmonií či Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK. Jako člen Smetanova tria se také aktivně věnuje komorní hudbě. Od září roku 2015 je koncertním mistrem České filharmonie.

Jakub Fišer vystudoval Pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění v Praze. S úspěchem se zúčastnil celé řady mezinárodních soutěží (Beethovenův Hradec, Kociánova houslová soutěž) a mistrovských kurzů (Shlomo Mintz, Stephen Shipps). Působil jako koncertní mistr Pražské komorní filharmonie, hostující koncertní mistr České filharmonie a Deutsche Radio Philharmonie Saarbrücken Kaiserslautern. V roce 2011 obdržel cenu Nadace Josefa Hlávky, od roku 2013 je primáriem Bennewitzova kvarteta.

Litevský basbarytonista Kostas Smoriginas debutoval jako Escamillo (Carmen) v Deutsche Staatsoper v Berlíně. Absolvent Royal Academy of Music a programu pro mladé umělce Jetta Parkera při Royal Opera House v Londýně dále zpíval na scéně Teatro alla Scala, Dreseden Semperoper, Washington National Opera nebo San Francisco Opera. V rodném Vilniusu vystoupil v řadě inscenací v čele s titulní rolí v Čajkovského Evženu Oněginovi a Mozartově Cosi fan tutte (Guglielmo). Jako koncertní pěvec spolupracoval se City of Birmingham Symphony Orchestra, London Symphony Orchestra a řadou dalších.

Pražský filharmonický sbor svou činnost zahájil v roce 1935 pod vedením svého zakladatele Jana Kühna jako sbor Radiojournalu Praha, později Český pěvecký sbor. Zpočátku amatérské těleso se časem profesionalizovalo a v roce 1953 se až do roku 1990 stalo součástí České filharmonie. Vedle spolupráce s předními českými i zahraničními orchestry (Česká filharmonie, Berlínská filharmonie, BBC Symphony) sbor vystupoval pod vedením věhlasných dirigentů, mj. Daniela Barenboima, sira Simona Rattla či Pierra Bouleze. Jeho bohatá diskografie čítá více než 100 titulů. Hlavním sbormistrem je od roku 2007 Lukáš Vasilek.

Kühnův smíšený sbor patří mezi česká špičková pěvecká tělesa. Jeho zakladatel Pavel Kühn, jenž výrazně ovlivnil zvukově barevný ideál sborového zpěvu, s ním pracoval nepřetržitě takřka 45 let až do svého předčasného úmrtí. Poté se role sbormistra ujal Jan Rozehnal, který ve sboru působil necelé čtyři koncertní sezóny (2003 – 2006). Od roku 2009 pořádá Kühnův smíšený sbor pravidelné sborové koncerty v Českém muzeu hudby. V současnosti je sbormistrem Marek Vorlíček. Druhou sbormistryní Kühnova smíšeného sboru se stala v roce 2014 Lenka Navrátilová.

 


Cestujte na Pražské jaro vlakem Českých drah a získejte 50 % slevu na jízdném!
Více informací o projektu VLAK+ Pražské jaro