Zpět na program

Česká filharmonie, Kristjan Järvi & Lukáš Vondráček

Pärt / Rachmaninov / Strauss

Program

  • Arvo Pärt: Labutí píseň
  • Sergej Rachmaninov: Koncert pro klavír a orchestr č. 4 g moll op. 40
  • Richard Strauss: Sinfonia domestica op. 53

Interpreti

  • Česká filharmonie
  • Kristjan Järvi
  • Lukáš Vondráček

Cena

250 - 1200

Datum konání

26 / 11 / 2020
Čtvrtek 02.13

 

Kristjana Järviho spojuje s Arvo Pärtem nejen rodné Estonsko, ale především celoživotní přátelství. Díky svému otci, slavnému dirigentovi Neeme Järvimu, jemuž Pärt dedikoval svou Symfonii č. 3, se Kristjan Järvi se skladatelovou tvorbou setkával prakticky odmalička. O tom, že jí skutečně rozumí, svědčí vedle jejich dlouholeté spolupráce také několik kritikou vysoce ceněných nahrávek Pärtovy hudby. Labutí píseň, která měla premiéru v lednu roku 2014, vznikla na objednávku salzburského festivalu Mozartwoche a je orchestrální verzí skladatelovy dřívější kompozice pro sbor s doprovodem varhan nazvané Littlemore Tractus. V té Pärt zhudebnil slova posledního traktátu kardinála Johna Henryho Newmanna (1801–1890), jedné z klíčových postav moderních dějin katolické církve. Labutí píseň pak představuje skladatelův návrat k tomuto krátkému a poetickému textu, který zde ožívá čistě skrze zvuk orchestru.

Sólistou večera bude pianista Lukáš Vondráček, který se představí v Rachmaninově Klavírním koncertu č. 4 g moll op. 40. Na toto skvěle vystavěné, technicky náročné dílo si netroufne zdaleka každý klavírista. Lukáš Vondráček, který právě Rachmaninovou skladbou – Klavírním koncertem č. 3 d moll – uchvátil porotu prestižní Soutěže královny Alžběty v Bruselu, je jedním z mála, v jejichž podání se koncert stane skutečnou hudební lahůdkou. Večer zakončí mohutná Sinfonia Domestica op. 53 Richarda Strausse, který v tomto velmi osobním díle hudebně ztvárnil jeden den ze svého rodinného života.

„Takový klavírista se rodí jednou za třicet let.“ (Vladimir Ashkenazy)

Lukáš Vondráček se hře na klavír věnuje od útlého dětství. Po studiích na univerzitě v Katovicích a Vídeňské konzervatoři se stal absolventem bostonské New England Conservatory a laureátem celé řady mezinárodních soutěží. Mezi jeho největší úspěchy nepochybně patří nedávné vítězství ve světoznámé Soutěži královny Alžběty v belgickém Bruselu. Během své kariéry absolvoval již více než tisíc koncertních vystoupení v sálech jako je newyorská Carnegie Hall, Victoria Hall v Singapuru či Suntory Hall v Tokiu, často pod taktovkou význačných dirigentských osobností (Christoph Eschenbach, Marin Alsop, Paavo Järvi). „Na pódium vklouzl s laskavým výrazem ve tváři, ovšem jakmile usedl k nástroji, ohromil neochvějnou hloubkou prožitku,“ poznamenal kritik Peter McCallum na stránkách Sydney Morning Herald. „Pokud byl recitál odrazem jeho umění a schopností, nebude trvat dlouho, než jeho sláva dosáhne všech koutů světa,“ prorokuje kritik jednoho z nejvýznačnějších asijských deníků The Straits Times.

Původem estonský dirigent Kristjan Järvi bývá označován za jednu z nejvšestrannějších a nejnápaditějších postav současné klasické hudební scény. Absolvent Manhattan School of Music a University of Michigan se pravidelně angažuje v projektech kombinujících hudbu s výtvarným uměním, světelným designem a moderními technologiemi. Na svém kontě má více než 60 nahrávek zahrnujících také několik filmových soundtracků (Atlas mraků) a spolupráci s řadou zajímavých osobností jak ze světa hudby (Arvo Pärt, Steve Reich, Anoushka Shankar), tak světa filmu (Tom Tykwer, sourozenci Wachowští). Šíři jeho zájmů dokládá skutečnost, že se roku 2016 stal oficiálním členem Estonského olympijského výboru jakožto první a jediný nesportovec. Stojí totiž v čele iniciativy Zvuk Estonska, která poukazuje na důležitost a sílu spojení zdravého těla a mysli.

Česká filharmonie v loňské sezóně oslavila 120 let od svého založení. Pod vedením současného šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka stoupá její prestiž také na zahraniční scéně, což dokládají četná úspěšná turné po USA, Číně, Japonsku, Velké Británii a dalších evropských zemích. Velké ohlasy rovněž sklidila za své nahrávky díla Antonína Dvořáka nedávno vydané společností Decca. Pravidelně se objevuje na velkých světových pódiích (Musikverein, Carnegie Hall) a spolupracuje s předními světovými sólisty (Anne-Sophie Mutter, Joshua Bell) a dirigenty (Valerij Gergijev, Fabio Luisi).

Kristjan Järvi o dramaturgii koncertu

Pro tento koncert jsem vybral díla, která byla ovlivněna vizí cesty k novému paradigmatu, dimenzím či sférám.

            V případě Straussovy skladby to byla vize vzdáleného a pro něj neznámého místa. Plánoval cestu do New Yorku, což tehdy představovalo nemalou cestovatelskou výzvu. K této příležitosti napsal ještě v Berlíně skladbu; nevěděl, jak bude americká metropole doopravdy vypadat, ale představoval si, jakými zvuky bude znít, jakou atmosférou ho obklopí. Tématem symfonie je ale jeho vlastní domácí život, což by se mohlo zdát námětem všedním a snad i nudným, ovšem věřte mi: hnán myšlenkou ohromit tamější publikum napsal dílo skutečně neobyčejné! Stvořil zvuk orchestru, který ovlivnil směřování americké filmové hudby v dalších desetiletích! Využití saxofonového kvarteta bylo opravdu novátorským počinem, stejně jako nové uchopení emocí v hudbě.

            Druhým dílem našeho programu je klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. Ten byl roku 1924 přítomen na premiéře Gershwinovy Rapsodie v modrém. Když odtamtud odcházel ohromen moderním světem jazzu, určitě si říkal: „Páni, musím napsat něco podobného!“ Proto je dle mého názoru Rachmaninovův čtvrtý klavírní koncert plný svěžích jazzových motivů.

            Labutí píseň Arvo Pärta jsem pak vybral jednoduše proto, že je mému srdci velmi blízkou – líčí přírodu a krásu Estonska, okouzlující země, ze které oba pocházíme.


Cestujte na Pražské jaro vlakem Českých drah a získejte 50 % slevu na jízdném! Více informací o projektu VLAK+ Pražské jaro