Filharmonie Brno & Dennis Russell Davies

Ve spolupráci s Forem Karlín 

Zachytit celou sluneční soustavu do jediné skladby není projevem nízkých aspirací. Britskému skladateli Gustavu Holstovi se však podařilo mnohem více: monumentálním dílem Planety, které spatřilo světlo světa přibližně před sto lety, ovlivnil celé generace skladatelů hudby k filmům vědecko-fantastického žánru. Včetně těch nejslavnějších! Pokud jste obdivovateli dnes již legendárního soundtracku Johna Williamse k Hvězdným válkám, budete překvapeni, nakolik se Williams inspiroval Holstovými Planetami, některé motivy vám mohou připadat skoro jako citace. Holstova genialita však spočívala v tom, že éru vědecko-fantastických filmů předběhl o více než 60 let. I dnes jeho hudba zní moderně a současná popularita Planet je snad ještě umocněna onou skutečností, že na Holstovu zdravě dramatickou pompéznost, mohutnou orchestraci žesťových nástrojů v kontrastu s líbivou lyrikou smyčců, navazuje i dnešní filmová hudba.

V mnoha ohledech stejně monumentální je faustovská kantáta „Buďte rozvážní a bděte…“ Alfreda Schnittkeho, který byl mimo jiné autorem hudby k celé řadě filmů. Biblický citát v názvu kantáty jako by vybízel k obezřetnosti, že to, co je na první poslech (či pohled)  lákavé a líbivé, nemusí být ryzí a správné. Ale Schnittkeho hudba není chladná a moralizující, naopak! Nebrání se svodům pokušení a dává tušit, jak opojné to někdy může být. Mistrně si pohrává s konfrontací vzdálených světů – lascivních tangových motivů, názvuků té nejtvrdší rockové hudby s kontrastem nebesky vznešených tónů. Konfrontace těchto dvou zdánlivě vzdálených děl se stává zajímavým dramaturgickým počinem, který vybízí k zamyšlení, zda by bez zářivých, snad i křiklavých odstínů barev mnohými označovaných za svody kýče, nebyla paleta života příliš monotónní.

Tvorba i život Alfreda Schnittkeho (1934–1998) jsou prodchnuty neustálým hledáním vlastní identity. Narozen v ruském Engelsu v rodině německého Žida, náležel současně ke třem kulturním okruhům – německému, ruskému a židovskému – což u něj vedlo k celoživotnímu pocitu vykořeněnosti. Toto bytí v „zemi nikoho“, jak jej sám Schnittke pojmenoval, se promítlo také do jeho hudby, v níž se přiklonil k vlastnímu pojetí polystylovosti, již vnímal jako současnou přítomnost různých hudebních jazyků a časů. Jeho faustovská kantáta Buďte rozvážní a bděte… z roku 1982 je jedním z jeho vrcholných děl. Inspiraci Schnittke čerpal ve slavném románu Thomase Manna Doktor Faust, v němž našel odkaz na lidové čtení Historia von Dr. Johann Fausten z roku 1587, jehož dvě závěrečné kapitoly v kantátě zhudebnil. Vystavěna na půdorysu barokních pašijí, přináší tato skladba ve svém závěru varování v podobě sborové citace části Prvního listu Petrova: „Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil.“

Anglický skladatel Gustav Holst (1875–1934) své proslulé Planety komponoval mezi léty 1914–1916. Sedmivětá orchestrální suita, jejíž části nesou jména jednotlivých planet sluneční soustavy, je zhudebněním působení těchto planet na lidskou psychiku a odkazuje na skladatelovu zálibu v astrologii. Po stránce hudební našel Holst inspiraci například v díle Arnolda Schönberga a Igora Stravinského, kteří oba v té době navštívili Anglii. Schönberg zde provedl svých Pět orchestrálních kusů (Holst dokonce svůj cyklus původně zamýšlel nazvat Sedm kusů pro velký orchestr). Inspirací se mu rovněž staly divoké rytmy a odvážné harmonie Stravinského Svěcení jara.

První souborné provedení Planet v roce 1920 Holsta prakticky přes noc proslavilo a zařadilo jej mezi nejhranější autory 20. století. Tichý a velmi skromný profesor Královské akademie v Londýně se tímto nečekaným úspěchem cítil spíše zaskočen, a i přes to, že se komponování věnoval i nadále, žádná z jeho skladeb podobného věhlasu nedosáhla.

Orchestr pod pevným vedením Dennise Russella Daviese dosáhl skvělé kombinace brilantní techniky a vřelého zvuku. (Robert Hugil)

Americký dirigent a klavírista Dennis Russell Davies je absolventem slavné Juilliard School v New Yorku. V současné době šéfdirigent Bruckner Orchestra Linz a operní ředitel Landestheater Linz je znám šíří svého repertoáru sahajícího od baroka až po soudobou hudbu. Ta v jeho uměleckém životě zastává výjimečné místo, ostatně s mnohými skladateli jej pojilo a pojí osobní přátelství – Luciano Berio, John Cage, Isang Yun ad. Dvě opery Philla Glasse dokonce uvedl ve světové premiéře. Během své kariéry dirigoval řadu předních amerických (Cleveland, Philadelphia, Chicago) i evropských těles (Mnichovská a Berlínská filharmonie) a spolupracoval s Metropolitní operou v New Yorku či Vídeňskou státní operou.

Filharmonie Brno, založená v roce 1956, dnes patří mezi nejvýznamnější české orchestry. Na svém kontě má více než tisíc koncertních vystoupení jak u nás, tak v zahraničí (USA, Latinská Amerika, Dálný a Blízký východ), při nichž spolupracovala s řadou světoznámých dirigentských (Jakub Hrůša, sir Charles Mackerras, Yehudi Menuhin) a hudebních osobností (Radek Baborák, Olga Kern, Fazil Say). Orchestr pravidelně natáčí pro Český rozhlas a Českou televizi. V roce 2012 se stal pořadatelem renomovaných festivalů Moravský podzim, Velikonoční festival duchovní hudby a Expozice nové hudby. Orchestr se profiluje neotřelou dramaturgií, která posluchačům otevírá horizonty soudobé hudby či neprávem méně uváděných děl.

Český filharmonický sbor Brno patří k vyhledávaným sborovým tělesům, o čemž svědčí jeho pravidelná spolupráce s významnými českými i zahraničními orchestry a dirigenty (Manfred Honeck, Paavo a Kristjan Järvi). Pod vedením sbormistrů Petra Fialy a Jana Ocetka se sbor zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár všech období. Jeho obsáhlá diskografie získala řadu ocenění včetně prestižní ECHO Klassik Prize („Nahrávka roku“ a „Soubor roku“ 2007).

Cestujte na Pražské jaro vlakem Českých drah a získejte 50 % slevu na jízdném!
Více informací o projektu VLAK+ Pražské jaro