Mutter, Razavi, Soltani & Luisi & DR Symfoniorkestret
Anne-Sophie Mutter se po sedmnácti letech vrací na Pražské jaro, aby společně s Muriel Razavi a Kianem Soltanim uvedla českou premiéru trojkoncertu Arch of Light iránské skladatelky Golfam Khayam.
Program
- Carl Nielsen: Hélios, předehra op. 17
- Golfam Khayam: Arch of Light. Trojkoncert pro housle, violu, violoncello a orchestr
- Petr Iljič Čajkovskij: Symfonie č. 6 h moll op. 74 "Patetická"
Interpreti
- Dánský národní symfonický orchestr
- Fabio Luisi – dirigent
- Anne-Sophie Mutter – housle
- Muriel Razavi – viola
- Kian Soltani – violoncello
Program koncertu Dánského národního symfonického orchestru (DNSO) pod taktovkou Fabiem Luisim v sobě spojuje řeckou mytologii, perské inspirace a vypjaté emoce poslední Čajkovského symfonie, jejíž program dodnes zůstává předmětem mnoha spekulací.
Mýtus o Héliovi
Předehra Hélios dánského skladatele Carla Nielsena (1865–1931), jehož symfonie zbožňoval Leonard Bernstein, vznikla na počátku 20. století v Athénách. Mezitím, co skladatelova manželka Anne Marie kopírovala basreliéfy na Akropoli, její manžel, uchvácen mýtem o bohovi Slunce Héliovi, zkomponoval v řecké metropoli hudební obraz, k němuž připojil následující popis: „Ticho a tma – pak slunce vychází do radostných chvalozpěvů – putuje po své zlaté cestě – tiše zapadá do moře.“
Příběh perského hrdiny Araše
Zatímco Předehra Hélios je prodchnuta září slunce putujícího nad Egejským mořem, ve skladbě íránské skladatelky Golfam Khayam (1983) se odráží hudební dědictví Blízkého východu a Persie. Trojkoncert Arch of Light (Oblouk světla) pro housle, violu, violoncello a orchestr, zkomponovaný na objednávku houslistky Anne-Sophie Mutter, našel svou inspiraci ve starověkém perském mýtu o lučištníkovi Arašovi, jenž vložil veškerou svou životní sílu do jediného šípu, aby ukončil šedesátiletou válku mezi Persií a Túránem. Věty koncertu nemají názvy, ale jsou uvozeny úryvky z textů nejvýznamnějších představitelů a představitelek perské literatury 20. století. Khayam získala v roce 2022 prestižní stipendium Centra Arvo Pärta a o rok později vzbudila zájem světové hudební veřejnosti skladbou I am not a tale to be told na objednávku Barbary Hannigan. Svým trojkoncertem mimo jiné reaguje na nedávné krvavé potlačení revolučních snah v Íránu. „Ve své podstatě je tato skladba pozváním. Stejně jako básně, které ji inspirovaly, nás vybízí, abychom i nadále hledali světlo, zůstali sjednoceni v naději a nevzdávali se ani tehdy, když se zdá, že vše zachvátila temnota. Je věnována těm, jejichž hlasy byly umlčeny, těm, kteří i nadále usilují o svobodu a mír, a také neutuchající lidské schopnosti znovu povstat,“ říká Khayam. Po dlouhých sedmnácti letech se na pražskojarní pódium vrátí houslistka Anne-Sophie Mutter, jež spojí síly s americko-íránskou violistkou Muriel Razavi a rakousko-íránským violoncellistou Kianem Soltanim. Dílo zazní v české premiéře.
Čajkovského Šestá
Vyjadřuje „vášnivé utrpení“, nebo v ní skladatel předznamenal svou blízkou smrt, jež následovala za dosud nevyjasněných okolností pouhých devět dní po premiéře? Debata zuří dál a záhada zůstává nevyřešena. S jistotou víme jen to, že když Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893) promýšlel na svých cestách v zimě roku 1893 program své šesté symfonie Pathétique, „často hořce plakal“. „Miluji ji tak, jako jsem nikdy nemiloval žádné jiné ze svých hudebních dětí,“ napsal 14. srpna 1893 v dopise svému synovci. Nezaměnitelné melodie z Šesté se slavným Adagiem a valčíkem na pět dob převzalo do svých písní hned několik populárních kapel, mimo jiné Orchestr Glenna Millera nebo The Platters, a setkáte se s nimi i na filmovém plátně, od Letce Martina Scorseseho až po kreslený seriál The Ren & Stimpy Show. DNSO se svým šéfdirigentem Fabiem Luisim uzavře svůj koncert na Pražském jaru ve velkém stylu jednou z nejslavnějších a také nejzáhadnějších symfonií všech dob.
