Salome

Německý skladatel Richard Strauss napsal jednu ze svých nejúspěšnějších oper podle stejnojmenného dramatu Oscara Wildea. První protagonistkou Wildeovy hry byla slavná herečka Sarah Bernhardtová, která se svojí divadelní společností čtyřikrát vystoupila také v pražském Národním divadle. Herecké umění Berhardtové přispělo k popularitě i dalších titulů (Tosca a Madame Sans-Gêne) následně rovněž převedených do operní podoby. Biblický příběh judské princezny Salome, jejíž touha po vězněném proroku Jochanaanovi (Janu Křtiteli) vede až k zvrácenému požadavku, aby za svůj tanec pro panovníka Heroda dostala useknutou prorokovu hlavu na stříbrné míse, se stal podkladem pro dramaticky vypjaté dílo plné smyslnosti i orientální atmosféry.

Sílu Wildeova dramatu umocnil Strauss svojí hudbou, a vytvořil tak dílo neztrácející za 120 let od své premiéry nic ze své provokativnosti, dramatičnosti a expresivity, která z něj dělá jednu z nejúchvatnějších oper vůbec. Interpretační historie Salome je od počátku spojena také s českými pěvci, Karlem Burianem, Bedřichem Plaškem a Emou Destinnovou, kteří se podíleli na jejích prvních inscenacích v Evropě i Spojených státech amerických.

V Národním divadle byla opera poprvé uvedena v roce 1923. Současná inscenace představí pohled režiséra Calixta Bieita, v Praze známého neotřelými nastudováními oper Káťa Kabanová, Její pastorkyňa nebo Idomeneo. Své zkušenosti z mnohaleté práce s domácím souborem i z významných evropských operních domů vloží do hudebního nastudování dirigent Robert Jindra, hudební ředitel Opery Národního divadla.