TOTUS TUUS
S podporou
Od svého založení v roce 1948 se Sbor Polského rozhlasu – Lusławice řadí mezi nejlepší vokální tělesa v Evropě. Premiéroval díla velikánů polské hudby, jako jsou Penderecki, Lutoslawski či Górecki, současně se věnuje i tradičnímu repertoáru. Nyní přijíždí do Prahy, aby pod vedením sbormistryně Marie Piotrowské-Bogalecké uvedl program spojující hudbu polských autorů s tvorbou Bohuslava Martinů a Martina Smolky. „Jedná se o mimořádně energický soubor, zpívá v širokém dynamickém spektru s vyváženými hlasy a má nesmírně kompaktní zvuk, což je nepochybně zásluha Marie Piotrowské-Bogalecké,“ napsal Bartosz Witkowski pro prestižní časopis Ruch Muzyczny.
Program
- Krzysztof Penderecki: Cherubínská píseň
- Krzysztof Penderecki: Agnus Dei
- Henryk Górecki: Totus tuus op. 60
- Henryk Górecki: Pět kurpijských písní op. 75 (výběr)
- Stanisław Moryto: Kurpijské písně (výběr)
- Roman Maciejewski: Kurpijské písně (výběr)
- Martin Smolka: The Name Emmanuel (česká premiéra)
- Bohuslav Martinů: České madrigaly H 278 (výběr)
Interpreti
- Sbor Polského rozhlasu – Lusławice
- Maria Piotrowska-Bogalecka - sbormistryně
Cena
Místo konání
Ikona evropské hudby Krzysztof Penderecki bude na programu zastoupen dvěma díly, která obě věnoval významným osobnostem. Cherubínskou píseň napsal jako narozeninový dárek pro ruského violoncellistu Mstislava Rostropoviče, který uváděl jeho hudbu. Agnus Dei zase složil na památku kardinála Stefana Wyszyńského, jenž byl duchovním vůdcem polské opozice proti komunistickému režimu. I další polský klasik na programu věnoval své dílo významné postavě duchovního života. Sbor Totus tuus napsal Henryk Mikołaj Górecki v roce 1987 u příležitosti pouti papeže Jana Pavla II. do Polska. Latinské heslo, které se překládá jako „celý Tvůj“, si vzal první slovanský papež za vlastní.
Dramaturgie nás dále zavede do polského regionu zvaného Kurpie, který je specifický svou tradiční kulturou včetně hudby. Inspiraci v ní našli krom Góreckého také pozoruhodní autoři Stanislaw Moryto a Roman Maciejewski.
Českou hudbu zastoupí dva autoři. Bohuslav Martinů napsal České madrigaly v tísnivé atmosféře roku 1939 ve francouzském exilu, a to ve vesničce Vieux-Moulin severně od Paříže, kde od pěti let vyrůstala jeho žena Charlotte. Premiéry díla se ovšem skladatel nedožil. České madrigaly poprvé zazněly až po jeho smrti – v roce 1965 v Praze je provedli Pražští madrigalisté.
Martin Smolka píše své vokální skladby pro takové soubory, jako jsou Sbor Bavorského rozhlasu, SWR Vokalensemble Stuttgart, Sbor Lotyšského rozhlasu či tuzemská Cappella Mariana. Skladba The Name Emmanuel, tedy Jméno Emanuel, vznikla v roce 2017 pro Sbor Švédského rozhlasu. „Text tvoří několik slov, povypůjčovaných z anglického překladu bible, ze začátku Matoušova evangelia,“ přibližuje Smolka. „Svatého Josefa navštíví ve snu anděl Páně a zvěstuje narození Ježíše. Anděl Ježíše pojmenuje citátem z proroka Izaiáše: Emmanuel, což znamená Bůh s námi. Vše je jakoby zakukleno, zavinuto – zvěstování do snu svatého Josefa, Ježíš do Izaiáše, bezpečí u Boha do jména Emmanuel. I zvuk jména Emmanuel je zvláštně tlumený, jakoby zaoblený.“
